O sdružení / Odborná činnost / lesní mravenci - Sdružení Krajina - občanská organizace pro ochranu přírody





Novinky emailem

Vaše e-mailová adresa:

Opište prosím písmena z obrázku:

O sdružení / Odborná činnost / lesní mravenci

V posledních desetiletích početnost populací lesních mravenců výrazně poklesla. Zdravá silná mraveniště se stala vzácností. Přitom mají velký význam pro ochranu lesů před škůdci. Proto jsou lesní mravenci zařazeni mezi zvláště chráněné živočichy.

Zvětšit

Sdružení Krajina provádí pravidelnou péči o populace lesních mravenců na lokalitách Rodlen (přírodní památka, cca 550 mravenišť, kraj Olomoucký), Šebeň (přírodní památka, cca 1150 mravenišť, kraj Vysočina) a dalších v krajích Olomoucký, Vysočina, Moravskoslezský, Pardubický, Jihomoravský a Jihočeský. Celkem pečuje o více než 3 000 mravenišť. Po této stránce je nejvýkonnější organizací v ČR.
Zaměřujeme se na praktickou ochranu hnízd i na výzkum zákonitostí vývoje dílčích populací. Mezi praktická opatření, která provádíme, patří odstraňování buřeně z bezprostředního okolí mravenišť, uvolňování mravenišť z podrostu, podpora jejich šíření, ochrana proti nadměrným útokům žlun, asanace částí hnízd napadených plísní, záchranné odsuny mravenišť a další.

Několik informací o lesních mravencích a odsunu jejich hnízd

Mgr. Milan Daďourek, Sdružení Krajina, 2004

Vyhláška MžP č. 395/1992 Sb. uvádí mezi zvláště chráněnými živočichy v kategorii ohrožený celý rod Formica. Tento rod zahrnuje v ČR pravděpodobně 16 ekologicky značně rozdílných druhů, tradičně řazených do čtyř skupin (podrodů). Druhy podrodu Formica s.str. (též skupina Formica-rufa) jsou v češtině souhrnně nazývány lesní mravenci. Vyznačují se robustním oranžovo černým tělem a výraznými kupovitými mraveništi z jehličí (ale i jiných materiálů). V ČR žije podle současných znalostí šest druhů lesních mravenců: Formica pratensis (při lesních okrajích), F.lugubris (vyšší polohy), F.aquilonia (dosud potvrzen jediný výskyt), F.truncorum (pionýrský druh mladých porostních skupin, málo početné populace), F.rufa a F.polyctena (u těchto druhů dochází nejčastěji ke kolizi s hospodářskými zájmy).

Zvětšit

Za nejčastější negativní vlivy na lesní mravence lze označit:

  • výrazné změny světelných poměrů (holoseče, zabuřenění, nedostatečná výchova porostů)
  • přímé poškozování mravenišť (lesní těžba, veřejnost, živočichové)
  • chemizaci postihující mravence či jejich kořist
  • výrazné změny vlhkostních poměrů (lomy)

Naopak ke střetu zájmů s člověkem dochází nejčastěji

  • kvůli výstavbě
  • z hygienických důvodů (těsná blízkost obydlí, hřbitovy, sklady potravin)
  • z hospodářských důvodů (škody na sadech)

Časté jsou také střety pramenící z neochoty člověka přizpůsobit hospodářské postupy potřebám lesních mravenců, ačkoliv by vícenáklady byly často zanedbatelné, nebo žádné.

V případě, že jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, může příslušný orgán OP udělit výjimku ze zákonných ochranných podmínek. Zpravidla jde v případě lesních mravenců o výjimku umožňující likvidaci či odsun mravenišť.

Zvětšit

Úspěšnost odsunů je možné výrazně zvýšit stanovením podmínek na základě zvážení různých okolností:

  • Úspěšnější jsou transfery prováděné časně zjara po tzv. slunění. Odsuny by rozhodně neměly být prováděny déle než v červenci (mraveniště se do zimy již neadaptují).
  • Některé druhy či variety lesních mravenců mohou mít v mraveništi jednu či velmi málo královen. To snižuje šanci na úspěšný odsun. Královny je možné sice dodatečně doplnit, přesto stěhování např. druhu Formica rufa by mělo být zvažováno pečlivěji.
  • Mraveniště nelze kvůli slehávání materiálu stěhovat 1:1. Maximální objem nově vytvářených mravenišť by se měl pohybovat kolem 300-500 l.
  • Velká část mraveniště se nachází pod zemí. Celkový objem tak zpravidla přesahuje laický odhad.
  • Je třeba zvážit dopad nově vytvořených mravenišť na ekosystém v cílové oblasti.
  • V průběhu odsunu je třeba zvláštní pozornost věnovat královnám a slehávání materiálu, které by mohlo způsobit úhyn mnoha dělnic (doporučujeme použití přenosných nádob s pevnými stěnami, a materiál mraveniště vícekrát proložit materiálem proti slehnutí).
  • Velmi častou příčinou úhynu přemístěných hnízd je chybějící následná péče.
  • Odsuny by měly být prováděny pouze kvalifikovanými pracovníky / firmami.
  • I při dodržení všech pravidel je vždy určitá, většinou nemalá, pravděpodobnost nezdaru.

ZvětšitZvětšitZvětšitZvětšitZvětšitKtraj VysočinaPardubický krajZvětšitNadace VIANadace VeronicaStátní fond životního prostředíZvětšitZvětšit