Litorál rybníka s monocenózou přesličky poříční (Equisetum fluviatile) přecházející v ostřicové porosty mokřadů a rašelinných luk s fragmentem terestrické rákosiny u přítoku, na něž navazují vlhkomilná vysokobylinná společenstva a v okrajích smilkové louky přecházející v polokulturní trvalé travní. Celková rozloha lokality je 29,81 ha. Lokalita je významná především výskytem vzácných a hrožených druhů rostlin a živočichů. Roste zde bublinatka jižní (Utricularia australis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), všivec bahenní (Pedicularis palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum) a řada druhů ostřic, například ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) nebo o. dvoumužná (C. diandrata). Z živočichů zde můžete vidět například skokana ostronosého (Rana arvalis), ropuchu obecnou (Bufo bufo), rosničku zelenou (Hyla arborea), čolka horského (Triturus alpestris), čolka obecného (Triturus vulgaris), ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) nebo zmiji obecnou (Vipera berus). Ve stabilní populaci se zde vyskytuje bekasina otavní (Gallinago gallinago), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).
Okraj území byl v minulosti narušen odvodněním zemědělských půd, regulací vodoteče a eutrofizací splachy z přilehlých zemědělských kultur. Dlouhodobou absencí obhospodařování rašelinných luk došlo k jejich zarůstání a rozšíření dřevinných náletů. Po zřízení CHKO Žďárské vrchy bylo území v 80. letech prozkoumáno a v 90. letech prohlášeno vyhláškou ONV za zachráněný přírodní výtvor. O té doby Správa CHKO Ždárské vrchy zajišťovala podle finančních možností alespoň občasný management, kosení dlouhodobě neobhospodařovaných rašelinných luk s redukcí dřevinných náletů.
Sdružení Krajina pečuje o lokalitu od roku 2003.
V současné době se stará o 3,06 ha, které jsou koseny ručně (ručně vedenou sekačkou nebo křovinořezem). Pokosená tráva je nahrabovačem shrabána do řádků, odtud je sebrána, svezena na okraj lokality a odvezena k dalšímu využití.
Občasná ruční obnova odtokových stružek.
Občasné prořezávky dřevin.
Přírodní památka v CHKO Žďárské vrchy
Okrajové polokulturní travní porosty přírodní památky jsou využívány jako pastviny.
Plán péče je dostupný zde.
Hlavní činností je sečení podmáčených luk s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Ve spolupráci s místním farmářem louky také vypásáme. Vedle toho budujeme tůně, vysazujeme stromořadí, věnujeme se odborné činnosti. Poměrně čerstvě se zabýváme tvorbou regionálního osiva pro louky Žďárských vrchů. Do naší činnosti zapojujeme širokou veřejnost. Aby naše působení bylo dlouhodbě stabilní, fungujeme jako pozemkový spolek a k obhospodařovaným pozemkům získáváme právní vztahy.
Číst víceSdružení Krajina je spolek sdružující lidi se zájmem o přírodu a krajinu a její praktickou ochranu.
Více o násBývalé rašeliniště a navazující mokřady se nachází mezi rybníky Babínský, Matějovský a Tálinská, nedaleko obce Budeč.
Území je představováno třemi oddělenými loukami, tvořenými mozaikou vlhkých až zrašeliněných luk, postupně přecházejících v sušší stanoviště.